Všimli jste si, jak si naše společnost zvykla na to, že vztahy rodičů a dětí bývají složité, a ještě složitější v období dospívání?

Jsou to přeci jenom „puberťáci“ a tak se to musí nějak přežít, že?

Přitom by mnohé to trápení na obou stranách nemuselo být, a že to může být hodně těžké dobře vím.

Viděla jsem mnoho případů, kdy si rodiče s dětmi nevěděli rady, prošli si klasickou cestou od výchovných poradců, přes pedagogicko-psychologické poradny a ve výsledku nedošli k žádnému řešení.

Vlastně došli. A to k tomu, že jim bylo nakonec řečeno, že to tak je a nedá se s tím nic dělat, velmi povzbudivé, že?

A tak se možná taky nepřestáváte obviňovat, trpíte pocitem selhání a dali byste cokoli za to, kdyby někdo mohl pomoci jak k toho začarovaného kruhu ven.

Výborně, pro začátek stačí, že to nevzdáváte a došli jste až sem.

Ode mě nebudete poslouchat co jste udělali ve výchově špatně ani co je třeba dělat jinak, to už jste slyšeli mockrát.

Vezmeme to totiž jinak, než jak jste dosud zvyklí.

Nebudeme si o věcech jen povídat, ale zpracujeme do hloubky to, co vám a vašim dětem vadí.

Dospívající také potřebují a oceňují otevřený a rovnocenný přístup, kdy je to jen „o nich“ a nikdo je nesoudí.

A jak můžete vy sami zlepšit komunikaci?

Tady je pár tipů, které hrají klíčovou roli:

1. KLID ~ začněte dialog až v momentě, kdy budete opravdu klidní-připravte se na to, že si nemůžete brát věci osobně, jinak hrozí, že se necháte vyprovokovat k jednání, které nikam nepovede.
2. PŘIJETÍ a VLÍDNOST ~ přišli jste vyjednávat a to, co váš potomek po hádce nejméně čeká je, že mu dáte najevo, že chápete jeho potřeby, a to, jak se cítí. Ve skutečnosti je to to, po čem nejvíc touží, i když si o to říká přesně tak, jak se vám nelíbí.
3. VĚCNOST a UPŘÍMNOST ~ jasně a stručně pojmenujte problém, narovinu mu řekněte, jak to cítíte vy, učíte ho upřímnost do života a rozhodně neztratíte autoritu, právě naopak.
4. POZORNOST ~ pozorně poslouchejte, když ukážete trochu respektu, bude k vám též vstřícnější.
5. PUSŤTE STRACH ~ největší z překážek bývá přehnaná snaha být autoritou a neztratit respekt, a to vše jen ze strachu, aby nepřestali poslouchat, avšak opak je velkou pravdou.                                              Neuznat svou chybu, trvat na svém, vyhrožovat a být agresivní vyvolá jen stejnou vlnu odporu.                                             Takže pryč se strachem a místo toho od nich zažijete velké uznání za to, že jste sami sebou.                                                                                Nemá význam předstírat, že jste neomylní a máte vždy pravdu, dávno vědí, že to tak vždy není, tak proč jim to podsouvat v domnění, že neztratíte respekt.